Jak si představuješ svou budoucnost? Chtěla by ses věnovat herectví nebo je ještě něco, co si dokážeš představit, že by byla tvá profese?

Herectví je moje vášeň, moje hra, jsem hrozně vděčná za to, že se jím můžu živit a přeji si mít toto vybití v životě jak nejdéle to půjde. Je ještě tolik rolí a etap, do kterých může člověk dorůst. Líbí se mi ale představa, že je tu prostor i na něco dalšího. Inspirují mě filmové producentky, kterých potkávám více a více a zároveň vím, že bych ráda využila svou energii i filantropickým směrem.

Sleduješ lokální módní a uměleckou scénu? Myslíš, že je něčím typická? 

Určitě sleduji, snažím se z dílen lokálních designérů vybírat i kdykoliv mě čeká nějaký důležitý event. Naposled jsem například vynesla šaty od Zuzany Kubíčkové, šperky od Zdeňka Vacka, sako od Michaela Kováčika nebo top a kalhoty od Tomáše Němce a několikrát jsem již vybrala i u ateliéru WWO. Právě tito umělci rozhodně patří i mezi mé oblíbence. A jestli je něčím naše módní scéna typická? To je bez hlubší znalosti scény dalších menších evropských států těžké říct, každopádně si myslím, že je odvážná a má rozhodně co nabídnout.