V lidovém prostředí byly šperky nahrazovány výšivkami. Ty se od sebe lišily jak podle regionu, tak podle toho, ve které době vznikaly. Nejstarší výšivky nebyly tak pestrobarevné, o to ale krásněji vyšité. Střídmost barev nahrazovala krása vzoru a preciznost vyšití. Dodnes nás jejich nádhera uchvacuje a nutí k zamyšlení se nad uměním našich předků.
Hedvábnými nitěmi barvy bílé nebo smetanové byly vyšívány slavnostní a obřadní šátky, jemné vzory na košilích, úvodní plachty, nebo ženské pokrývky hlavy. Později je doplnila ještě druhá barva, třeba zlatá, nebo černá.
Různobarevné vyšívací nitě a hedvábí později umožnily vznik pestrobarevných výšivek a to opět charakteristické pro ten který region jak ve výběru barevnosti tak i vzorů.
Dalším ozdobným prvkem byla krajka. Šitá, vyšívaná, paličkovaná, pletená, háčkovaná, později strojově vyráběná.
Tak, jak bohatl prostý lid – sedláci, zemané – rostl i zájem o bohatší šat a jeho doplňky. Nejprve to byly ozdobné brašny, pásy, hole, postroje na koně, později ozdoby na mužských kloboucích a ženských pokrývkách hlavy – čelenkách, čepcích. Zdobili je třpytivými flitry, barevnými sklíčky, skleněnými perličkami a zrcadélky.