Každé ráno se nalíčím, obléknu a zkontroluji svůj outfit v zrcadle. Koukám do něj, jak odráží mou každodenní realitu a říkám si, že přece zrcadlo není tím jediným, v čem se odrážím. Jako lidé se v průběhu života vtiskneme do spousty věcí – naši přátelé si na nás vzpomenou, když z rádia hraje naše oblíbená písnička. Vzpomenou si na nás, když někdo uvaří naše nejoblíbenější jídlo, když v tramvaji jede někdo, kdo používá stejný parfém či když má někdo stejný úsměv. Odrážíme se v tom, co děláme, co máme rádi, o čem mluvíme a kým se obklopujeme – zanecháváme svůj odraz i v těch nejmenších drobnostech. Není to škoda, že se na ně často soustředíme mnohem méně, než na onen outfit v zrcadle?
Dříve se před začátkem každého filmu říkalo, že právě film je zrcadlem současnosti. Ale co je jím dnes? Je zrcadlem současnosti Tik Tok a jeho hvězdy dohadující se v Like housu? Nebo snad demonstrující lidé na Václavském náměstí, přesvědčení, že pandemie je konstrukt? Je to boj ve sněmovně o právech dvou lidí, kteří se milují? Nebo doslova boj ve sněmovně a pověstný flákanec? Dá se vůbec tak komplexní a globalizovaná současná společnost v něčem tak jednoduchém, jako býval film ještě reflektovat? Ani ale nevím, kdo by mi všechny ty otázky zodpověděl. Já osobně si myslím, že dnes jsme to my, kdo je zrcadlem současnosti. Ty. Já. Každý z nás. Jsme odrazem lidí a věcí, kterými se obklopujeme. A proto bychom si měli pečlivě vybírat přátele, kochat se krásnými věcmi, pít dobrou kávu a v neposlední řadě – koukat jen na dobré filmy!